Vánoční zviky

27. listopadu 2010 v 0:00 | David Krásný |  Svátky
Koncem listopadu nastává advent, což zahrnuje období čtyř neděl před vánočními svátky. Jeho název je odvozen z latinského slova, znamenajícího příchod nebo očekávání, a předesílá nejen příchod a narození Ježíše Krista, ale připomíná také příchod druhého života po smrti. Období adventu se váže nejenom ke křesťanství, ale také k zimnímu slunovratu.

Barborka

Stává se, že o Vánocích naleznete v rodinách rozkvetlé třešňové anebo švestkové větévky, umístěné ve váze s vodou. Jsou nazývány barborkami. Jak se tento křehký zázrak může uprostřed zimy odehrát?
Svátek Barbory připadá na 4. prosince. Podle prastarého lidového adventního zvyku lidé chodívali po setmění do zahrady, aby zde nařezali větévky ovocných stromů. Někdy k tomu posloužily také větvičky zlatice, lidově zvané zlatý déšť. Svátek sv. Barbory dne 4. prosince byl dvacet dnů před Štědrým dnem a tento proces je velmi dobře načasován tak, aby o Vánocích větvičky třešní nebo višní právě rozkvetly. Po nařezání se větévky nechají chvilku "odpočinout" v chladné a tmavé místnosti, aby přechod do tepla nebyl tak prudký. Poté se jejich konce šikmo seříznou a vloží do vody. Odměnou je vám tento symbol jara, který ozdobí váš stůl právě na Vánoce. Pokud větvičky pěkně rozkvetou, podle lidového zvyku to mělo být zároveň znamení, že se svobodná dívka do roka může vdát.
Svátek nám připomíná památku svaté Barbory, jež byla původně dcerou obchodníka z Malé Asie, která zaplatila životem za svoji křesťanskou víru. Vypráví se, že cestou na popravu vzala do ruky větvičku, která potom uprostřed zimy vykvetla.
Pokud byste větévky nařezali již v listopadu, ve váze vám nevykvetou, protože neprošly patřičně dlouhým klidovým procesem, obdobím, kdy stromy ještě odpočívají.
Podle jiného lidového zvyku chodívala 4. prosince děvčata, převlečená za Barborky. Bíle oděné ženy nemluvily, mlčely, košťátkem vymetaly z příbytků zlé síly a nabádaly děti, spíše jen jakoby drmolíce, aby se modlily. Ochraňovaly domácnosti a zdraví lidí.

Adventní věnec

Adventními věnci se začaly domácnosti zdobit v 19. století. Johann Wichema, hamburský duchovní, si v roce 1860 pověsil doma ke stropu mohutný věnec ze smrkových větví a do něj zasadil 24 svící.
V průběhu let se zvyk trochu pozměnil, svíce se zasazují pouze čtyři a zapalují se po jedné každou adventní neděli. Adventní věnec bývá ozdobený chvojím, šiškami, jeřabinami, jmelím a červenými mašličkami.
Každý týden se rozsvěcuje postupně jedna svíčka, až v poslední adventní neděli září všechny čtyři najednou. Podle tradice má být adventní věnec zdoben červeně.


Pouštění lodiček

Podle lidového zvyku se lodičky vyráběly symbolicky ze skořápek vlašských ořechů. Do prázdné půlky skořápky ořechu se nakapal vosk a připevnila vánoční svíčka a vznikla lodička. Skořápkové lodičky se pouštěly na hladině v lavoru s vodou. Komu lodička nejdéle vydržela hořet, toho čekal dlouhý a šťastný život.

Krájení jablka

Dalším lidovým věštěním bylo krájení jablka. Po štědrovečerní večeři se rozkrajovala jablíčka, a to kolmo na stopku. Pokud byl jádřinec ve tvaru křížku, ohlašovalo to příchod smrti. Pokud byl jádřinec červivý, znamenalo to nemoc. Krásná hvězdička znamenala zdraví a štěstí.

Vstávání od stolu

Během štědrovečerní večeře bylo zapovězeno vstávání od stolu. Pokud by někdo vstal od stolu, tomu byla v následujícím roce předpovídána nemoc nebo smrt. Takže jste si nesměli nic zapomenout ke stolu vzít, jinak byste měli smůlu.

Talíř navíc

Na štědrovečerní stůl se pokládal prázdný talíř navíc. Měl sloužit pro nečekaného hosta, kterého by bylo třeba pohostit, ale také se říkalo, že je to očekávání narození Ježíška. Jednou z pověr bylo také, že u štědrovečerní večeře má být vždy sudý počet osob, a tak prázdný talíř plnil tento počet.

Rybí šupiny

Pod talíře se schovávaly rybí šupiny, které si potom stolovníci vložili do svých peněženek, aby jim šupinky přinášely po celý rok dost peněz a také aby se jich peníze držely.

Roráty

Roráty jsou adventní písně, které bývaly zpívány při mších. Jedná se o zpěv čtyř slok s refrénem, ve kterých se hovoří o přípravě na příchod Spasitele.
"Dejte rosu, nebesa, shůry
a oblaka ať sešlou jako déšť spravedlivého.

Nehněvej se, Pane, a již nevzpomínej na naše nepravosti…"

Zkopírované s internetu
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama